První funkční vzducholoď se vydává na svou pouť už roku 1852. Je však řiditelná jen za úplného bezvětří. Jejím pohonem je parní stroj.
·        Průměrná rychlost letu – celých devět kilometrů za hodinu.
Pokud někde v oblacích potkala tento dopravní prostředek vlaštovka, asi se potrhala smíchy. Ona totiž létá rychlostí osmdesátikilometrovou. Ale i tak to byl pokrok.

o   Další vzducholoď se dostává do oblak o dvacet let později. Tentokrát její tvůrci sáhli po jiném pohonu – lidském. V koši sedí osm mužů, kteří se střídají v roztáčení vrtule.
o   Konečně přichází ke slovu spalovací motor. Jenže se ukazuje, že ani to nebude to pravé. Zážeh plamene z motoru totiž způsobí požár. V plamenech zahyne vynálezce i posádka.

Hindenburg snahy na dlouho ukončí

Ani po těchto nezdarech se vynálezci nevzdávají. Přichází hrabě Ferdinand von Zeppelin, který kostru vzducholodě vyztuží slitinami kovů. Let je úspěšným.
·        Rok 1900 je tedy pro vzducholodě přelomový.
·        Skoro sto třicet metrů dlouhá vzducholoď se přenese přes Bodamské jezero.
Nebyl by to člověk, kdyby nápad nevyužil k válečným účelům.Nejprve jsou to průzkumné lodě, které mapují terén. Později už nesou ve svých útrobách bomby. Na scénu přichází Hindenburg, který by se dal přirovnat k jinému technickému zázraku – Titaniku.
o   Třetího května roku 1937 zamíří stroj z Frankfurtu do New Yorku.
o   Předzvěstí katastrofy je bouře, která nedovolí lodi přistát.
o   Půl dne je nucena kroužit nad městem, až konečně přijde na řadu přistávací manévr.

Bouře prodloužila třiceti šesti lidem život o několik hodin. Ještě není Hindenburg ani na pevné zemi, když začne hořet. Stačila pouhá půl minuta, aby ze slavné vzducholodi zůstala jen kostra. V současnosti se vzducholodě využívají jen málo a spíše k reklamním účelům. Ale jsou rozhodně bezpečnější, protože létají na plyn, kterým je helium.